Silný mráz může poškodit lidský organismus

0:004,6 ledná a na plusu teď začíná pravidelný magazín o vědě výsku mech a inovacích. Silným rás může poškodětlický organizmus, nelejkáří radí, aby ho lidé nepotceniovali. Platí to nejen pro kardy, jaké a starší lidi. Věnovat se bude mej lečbě o mrzlin. Na polis polečenských vět se v nešním dílu zaměříme na prezydencký aktivizmů z pohledem politologije. Který český prezydence projevoval nejofenzivněj v době válečných a jiných konfliktů, které musela řešit vykoná moc. A každý pátí čech má porlené urologu změny v Mosku, které mohó vezd k demenci. Dá se tomu čelitě ště drívé než se oběví první příznaki. Čeští větci přiházejí s mobilní aplikací, která pomocí umělá inteligence, vyhodnocuje 10 ryzykových faktorů a radí, jak hranit mozek. Povíme vám i onovém leku na alcájí mrovů nemoc. Tak vám přijemný poslech přeje lucevo palenská.

1:09Teploty v těch to dnech pada je hlubokopodbod mrazu. Malé děti senjoři a nemocní lidé, by měli podle lekážou delku po bitu venku o mezyt. Nebezpečný může být silný más nejen pro kardy, jaký. Obezdřetní by měli být zajmena přivenkovních sportovních aktivitách, také zdraví atrejnovaní jedinci. Jděti 17° chtukný, tak s můj fěnkovo erovský osaně výho psa sedeme zaběhat. Popisuje bývala atletická mystreně českán napětěsíc metru bár bora zoupková. Vyražíme na takový volní rekreční běch. Ininko! Pajte dupat! Musím se v dítat nějaká tempá, bychom to nepřipále, a bychom se bydávaly pozorov a skrátka to brát v tomhu zatpojenia. Sým. Vá. Jedná třiš. Povút někdo potřebuje trenovat, cíti se přítom dobře, abych můto nerozmouvá, ale pro tu obecno populace bych byl hodně opatrny. Žíká kvenkovním utreningu v mrazech Jan Pidja, skliniky k cardiologie Pražského Ikemu. Idy nebylo prokáza, no že mi trenovaní jsou úplně chráně, ní pro títěm razovým podmýnkám, můmínu spatná, můz 20° chtupním.

2:11Pšeně ní vhodné pro někoho. Upozorně je lekarz, a vysvětluje, co se dějest organizmem vechvíly, kdy je vystaven mrazů. Čeho se snažíši tři teplotu, takže tak zvaně zatné ty povrchové cevím, tože se nám odkryvíku ře, a to teplose zachovává uvnitř. Také dojde, to musí vřiní těch tepenové. To můcíkáme učeně vazokonstříkce, začnestoupad krevnitlák, trošku možná někdy stoupném, tepová frekvence, zásadě se zvětší nároky na srejční sval, vydspotřebováky, slíkoje, vydce zatížen. Proči hladu se v mrazu začnou chránit i plice, a dojde tak častečné mu se vření prudušek. Pripohej buvenku je proto dobré mi čátek nebo šálu. Můžná to, jak do vnímáme, jako jak víten kašel skladu. Může to byt vět ve k srejmoře a chladová, ale rg je dodycháň odšitě, také jako můstoho úplně neprofituje z tych nižších teplot. Na pozrů předmrazem by proto měli být a příklat lidé z chronickou obstručník plicení nemocí. Nebezpečný je také prokardy, jaký. Jako můk dom už je po infartu, neumá sa reční sehlániu, už bych doporučil opravdu, jako nevycházet z latěch vyrazněniších teplot, minu 10 minus 15, stupniu celzia, tamto uskudeštěn tedy dímže ochrozit.

3:12Na ženě, jak do udelském sa výdčkemuš na hraně, tak by opravdu moho mít potížia, to sať se by je moho, akým způsobem zazlobit, to znamená, a že by ten švěk moho býdušný, moho by se můvrátit, bolesti nahrují způsobem se v žením coronárních tepena podobně. Vysvětlu je preventivní kardiólok, Jan Pyďha, při dalším pobytu v mrazu senej, prve odkrvují periferie, ryzyko omrzlin tak hrozi na prstech rukou a nogou. říká brze tisla flypoví, sklinike popáleněnové medicíny, fakultní nemocnicen na kralovských vynohradách v praze. Okuť už pravdu jsme v situaci, kdy máme, ty prvotní příznaki, toho omrznutí, čo znamená, je tam snižená cítli, v osmuče tam vidmravenčení, poplastí těch končitin, výhledatel nějaké místo, kde je samozřímě teplo, aby dal nedoházelok rohlubování. Toho omrznutí ve mi často vidávame, že tady to to vlavně ližářit, třeba podcenují, to samozřímě vedek, to může, potém může dojít i těm nenávratným, jak upisměnám. Mrazech, kdy sahají lidé také podle přeceri České cardiologické společnosti, petra oštádala, to ale není dobrý nápat. Alkohol člověka nezakře,

4:13to je jednou krátko dobí pocít, ale alkoholku můžek na opak rozšířit se ve jave děké zvyšeným teplným strátám, čedy pokud máme, ve užitnáky nápojku držení tělesné teploty. Tak jsou teplé nápoje, teplíčají udělá, učitě v nohém lepších svůj, bo v tom toho ledu. Léka ří také doporučují, aby byly lidé, který se vidávají vzimně na další procházku a nebo zasportem na nenadále situace připravení. Mí tu sebeně nějaký teplý nápojčaj v měnčím nožtví tývrstvých oblejčení asi, bychom neměli zapomínat mobilní telefon, bychom mohli převodat pomoc. Dodává, cardiolog Jan Pidjá, děká oblečení navíc a termoská sehodí v Čechtornech pro případnouze také pro další cesty autém Andreas Kavitská Český Rozlás. Poslucháte vědu plus a na tema ještě teď navážeme z paní lucí smrčkovou s ustavu chirurgí ruky a plastické chirurgie ve vysokém na dízerou pravě. Na tomto pracověští zalečími mojne i čeští horolesci o mrzlinami. Přejvám pěkným razyviden Pani smrčkova.

5:13Dobrý dán a vás travímze za sněžený, který konož. Pověst ten nejprve v obecné robyně, jak obvěkla je, že se kvám na specijalizované pracověště dostávají pacienti z umrzlinami. Vidíte ty to stave kromě horolescu i u jiných sportovců nebo ubiježných lidí? Tak na naši kleniku se dostávají često pravě horolesci ale moho to být v podstatě i ní lidé nebo vlastník dokoliv kdo se pohybu eventu v hladném prostředí. U návěčnou konci pacienti se závají tějšími omrzlinami nebo ti, který jsou informování o tom, že se tady na omrzliny. Zaměřujeme a který radu přímo od ná. Vyste zmíněla souslový závažné omrzliny. Co to je omrzlina méně závažná a co to je omrzlina závažná? Tak, jako

6:13na uvodbych řeklaže nebo dokoncepty konečky pristů na dvěčnou rukou noho nebo je na akra usinost o tomavnout taký z tější tohle zasloží vlekažskou peči. A to jak na konce tohle se konečky pristů na dvěčnou rukou noho nebo je na akra usinost o tomavnout taký z tější tohle zasloží vlekažskou peči. A to jak na konce budou závažné vlastněmi děstíme z kruběhu času. Čilii jsi sem vás pravně pochopila klekažej máme zajít až když nám začnou tomavnout nosi úši a prstej. Já bych to si nebo rečitíve. Já bych to si nebo rečitíve. Já bych to si nebo rečitíve. Já bych to si nebo rečitíve. Já bych to si nebo rečitíve. Já bych to si nebo rečitíve. Já bych to si nebo rečitíve.

7:38Rozumím, jak dlouho obvěklé musí byť člověk vystaven mrazů a by měl opravdu vážné o mrazliny. Nebo máte zmapováno mají větce a odborníce zmapováno za jakých okolností, za jakých podmínek vlastně k tomu dochází. Čaz mám přesně neřeknou nemůžuří za 3 hodiny zmáze, budete mít o mrazliny to tak le nejde. Tamto opravdu závyští na tom, jak se vstajde už je směryzikové faktory. Jednak v mější to znamená, jak intenzit mě chlat v rá zvítr. Jakéste nadmorské výštce. A co se pície toho člověka? Jak dogrzeste na to připravení? Ještě většer pární nebo nejste. Jak dogrzeste hydratovaní? Jestli už ten, kdy o mrzliny na té častí tělám měl. Jestli máte nějaké onemocním, které způsobuje poruchy, prokryvení, křeba, běde test malytu v dynské. Patříkněm faktorům

8:39třeba i vlchkost, protože jak výmeltřeba v centralní si běřej dosahují teploty někdy i minus 50° ctupniu, ale idé to to mě jakým způsobem zvádají. Dochol tu vzduchu je určitě faktorem, ale daleko větším faktorem pro nás je vlchkost oblečenů i što takové řeknou pokud vůretem i v relativně takové botech vlchké ponosky tak k tomu mrdnutí určitě dojde rychle jinéš když ty ponosky bude usuhé, to znamená, to samé zruká vytřeny. Takže takhle to vlchké oblečenů třímo na těle tady ta vlchkost obravdu to rezikový razně zvyšuje. Pani smerčkova vědnuch velkou mluvila o tom, že na první pohled sami nezistíte zábažnostěch o mrzliných stupeně, jo jak moc je to prostě rezikové. I jak to tady zištěte? Tak my vědšinou to zištujeme tak, že se snažíme lečit

9:39maksymalně jak to umíme a na sně v průběhu času zištujeme co tady bylo poškozenu vlastně je to, co se nám podářeho jako by zvrátit z tomu poškození. Pokudš vceme mít egzaktní existu je z cindy grafitké vyšetření, které nám prokáže v tuchvíly jak jsou na tom zbyt tali to život ta schopnosti ta akrátu znamená konečný dresdu nebo co potřebo je nevyšetřit. A co obvěkla rozhoduje o tom jestli se prosty nebo je ich části ještě povede zachránit a nebo ne a je důležit to je přistou pitkamputací. O té prognou ze rozhoduje časné zahájení intenzidní a dlouhodobelé čby ono to zmi tak jako krásně ale jim, že nasi klienti jsou kráho doleste a různě naknek lidní lidé byš to tak mysli knúly do vě tak jen někdy problématické je jako by přesvětšit

10:40aby opravdu telé děpě věnovali ten čas ale i to se nám darí. A samozřejmě čím intenzidnější a drývější bude telé dva na počátku a čím dalé bude probíhat tak jak mysli předskavujeme. Tak tím menší i jděříko, že my bude na konfiněc on putovat. No a když už k tomu dojde da se amputovaný perset nebo jeho koneček nějak nahradit. Tohle je vět velice problématická plastická širurky je má samozřejmě možnosti jak nahradit leda cov tamte oto abytá na hrada měla nějaký smyslo. Pokud přeba potřebleme zakrýit desekt po rosáhle amputacit tak si samozřejmě pomůžená laloky. Ale naště vzcí našele a naště patřejmě se uvyčinou takový, že dochávík amputacienom třeba části konečku prstu a tam taktana hrada nedáva jako žádný funkční

11:40smyslo. Jezbyt na skrátka nenínutnej taktolik hluci je smrčkova z ustavu chirurky a plastické chirurky je ve vysokém na dízerou. Przejívám krásnou a s nadco nejmeně važných připadů. Nezvám, díko ještě bych pro poslucha, či, které by to zajímalo tak naštránka horyské medici mě jsou přesně popzane postopyco a jak vydělak a na koho se obráci těkuju. My také, děkujeme na slišenou. My také, děkujeme na slišenou. My také, děkujeme na slišenou. Poslucháte v jedu plus pulhodinu o výskumech, vynálezech a objevech, které mění lidem život. Najdetejí také na vebu plus tečka rozlastce zet v aplikaci můj rozlast a v dalších podkástových aplikacích. Nová kněha autoru z národního institutu siri, analizuje kroky čelních představitalu státu sřední Evropi v dobách mezi národních křizí. Zaměřuje se na reakce politických elit naklíčové konflikty

12:40posledních 10-letí. Odvalky v Kosovo přes Americkou invazy do Iraku ruský útok na gruzy krimu v roce 2014 a v neposlední radě i celoplošnou ruskou invazy na ukrainu. Kníha má anglický náze v Central European Presidents, Prime Ministers and War Strada Evropiští Presidenti a Premiery a Válka. Autorji docháze ikzávěru, že čeští Presidenti se v těchto kryzových momentách nechovali jako ce remonialní kladečivěnců ale spíše jako političtí, a které rysvlastnými představomy a ambicemy aktivně ovlivňovat zahraničně politický kurs země. No a podrebnosti teď rozebereme z mychalem Kubátem z fakulty socialníhvět univerzity Karlovy a znárodního institutu siri. Pěkné odpoledné přejí. Dobrý. Pane Kubáté nejprve, jakými metodou míste ubec skoumali postoje Čelních vředstavitalu státůstrřední Evropi k mezi národním křizímavá lečným konfliktům. My jsme náž výskom

13:40založili na konceptach tak zvanom za kutivní odvolizm a prezidentskou aktivizmul znamená to, že jsme se zavněřili na děnane k dynamiků vstalu mezi hladními a který výkoném moci kterými jsou prezidenti a preměři. A v pamlemetních režimek to še právě příkal zřední Evropi, prezidenti nemají vstavov danou výkonov moci, hlohez piše reprezentativní čeho vzidodušen režedodušen jeřečino nejso to vládnou. Ale nejso úplně bezzubí protože hrají politickém systému svézeně nějakou politickou také společnostkou roli mají větší nebo menšíbly vzáleží na politickém ale také historickém a kulturní kontekstu doné země. Čový nakřečno existuje neformální prezidentský aktivizmus různé intenzity. Svoje roli zdehraj také ústavní zekostitest nepsa, nepsa nápravidla. A výsletkentou všeho je jaké se soupezení což vlastně znamená konfliktudní žvíko nemocí a to je přesně to, čemu jsme se věnovali.

14:40No a když se zaměříme tedy na české prezidenty tak jak se jejich pohstoje a jejich míra zasahování do zahraniční politiky vlát v jednotlivých krizích lišeli. Žekněme nejprve který z prezidentou byl lev tomto ohohledu nejaktyvnější. To se nedáříc takla obecně protože jsme vzkoumali konkrédní alečné konflikty, jsi prezidenti se konkrédně hovali v tomto kontextu ale obecně se dáříc to že český prezident je v mezinárodním srovnáním výsoc a specifický a je výsoc a specifický pravě svojí svým vlivem. Oni nemá ránový kono moc ale má velký vlivném politický ale taky kulturný a společensky co šedáno historii a pak dálé. Tatiček masary a obecně platí obecně platí že prosty, čečný prezidenti jsou velmi aktyvně vyzmačili se vysokým aktyvyzmem

15:41a asi a si nej intenzidnější to bylo době prezidentování mělo še zemara, který zahal do kůle různí za polezůzní má zhodu dokoncáž zahranu co můstalo co můstalo dobou je. Ale mělo še zemane nebyl dýmkou ve všich připade kresme vzkoumali i d dalších otavská nejenom pokud devovaličné konflikty vesvětě ve všich připade kskrátka těčný prezidenti nikdy nezdyly úplně pasivní vesronání na příkal z umadiarstvím neprezidenti ktřizůstalo neviditelní. Vidětské ten čoský prezident aktyvně zasahouval do politickou děnní a tějský, že jsem to týka pravě mezi národně bezpečnostní polityky protože obecně platí že hlavostátu a to platí takové v ropském měřítku můzino republiká samozřejmě nemonarchý tak obecně platí že ta hlavostátu pravět v těch to oblaste sa angažové nejvíce. No ale pané kůbáte přecejno mě nezajmá kdyžste naznáčil, že mylož zeman byl asi nejaktyvnějším tak

16:41kdy se projevil tak jak si nejrazantě nejjaktyvnějí v té zahraniczní politice a v válečných křizích. Tak já nechciřit nechci uves konkrétní připad které byle dalné doho ale odvíse to odvíse to od toho kkoho má jako soupeře v podobě preměra pokud má nějakou silného preměra pročisobě kterě tedy vyslovuje pročitom prezidentowy a potom ten prezident musí toškou stopyropu dopozadí pokud má preměra kterě je bučině muslaby což byl příklad třeba André Babysše věho prvním vývo prvním funkcím udobívrový preměra a potom ten prezident výsník otázka připravi dominuje prozomin prvním předzrovládi a netika stojnou zahranční bezpeknostní politik ale ubecně politik jako takové pověsta jak vyrazně se do prezidentských ambici v rámci prezidentského pojetí zahraněšní politik pro mítlo zavedení příme volby prezidenta příma volba prezidenta obbecně to se netika

17:42inu zahranční politik obbecně to prezidenta poslouje velmi vyrazně a to proto že prezident má silno legity my tu danou přímo podlidu a můžickým argumentu a to můž argument dovat tím, že já jsem byl parlamentu jedinou centráni instituci stápu, které vole na prínik a všelbecní vôlbách a předzada vládi a jeho vláda není volem prínik a všelbecní vôlbách a odvíso parlamentu takže toho velmi poslouje a vlastně a prínik a volba to prezident tak tůmu aktivizmu trošku nutí protože prezident díš je zvolen tak neco musí tým boličům že bude dělat ale pak je nemá konkrétní ustatný nastroje jak ten swý politický program zvole pre realizovat a proto to poslouje ten je u neformalní mu ustatní aktivizmu tak tolik Michal Kubat svakulti sociálních větů niverzity Karlově a národního institutu Syri děkujeme a náslišenou taky děkujeme náslišenou a teď

18:42se dostávám jak úplně inému tématu demé spět k našemu zdraví ale zheimrovan nemoc podle neurologů nezáčíná za pomínáním startuje dlouhé roky před tým a častno nenápadně čeští větci proto vyvinuli mobilní aplikaci braincoach Pomocí uměla inteligence pomáha z pohybem stravou z pánkem nebo třeba su držováním zdravých sociálních stahu tedy zvěcmy které jsou podle autorů z celá zásadní pro moskové funkce Mam tady datá testovací osobi vidíme u něže identifikáno patná tykových faktorů My jsme teď o té vřeli aplikaci a hned na uvodní stránce nám ukazuje kdy náš mozek potřebuje pozornost Vidíme že šestě červených to znamená že hodnoty které tento faktorů máme tak ukazuje zami zvíšené ryzykoj rozvuje demence, které rozí s jadda faktorů potom vidíme že tři faktorý má ten člověch podkontrolou jsou zelené Vývoj aplikace má na starosti petrikadera který se na českém učení technickém zabíva umělou inteligenci.

19:43Tady k náště vidíme jak aj může estupovat v růzmých rodích tak první to je takový zdravotincký detekci v který egzakně kombinuje ta dátacováno ton člověku, jeho genetický profil, jeho zdravotní data stupnou medicínskou znalosti a dělá to ten egzakní seznám ryzykojí faktorů s přesně vyčí slením ryzykém, který očí faktorů přichází. Koukám taky že aplikace dokáže rozeznat třeba typ osobnosti a co na něj platí. A no, jesli ten člověk je spíš motivovaný dosahováním silů a nebo naopak třeba překážky jeho, jesí, a který máme takové okotaktického trenera, který návrhu jeden se znam a který tředěn čo je může jakaší týden no a pak který máme toho. Můzrého starce, který jsme jako toho kráčí a ten člověk má jednu za týden, nakou komentuje to co toho ten člověku zistí, ale tak jako nenuceně, dám a šlojko jako radí. A to však no funkujena princípou uměle inteligence. A no. Tam medicinská fakta přichážejste naši medicinským týmem spravovane znalostní báze. Takže využíváme velké

20:44takové modely, díky to může hezky mluví. Ale tam medicinská fakta nebedeme na trenovaného modelu, ale ty bedeme znalostník báze a jsme schopní jednak garantovat spravnost a zároveň doložit ty zdroje si, který chcá dle znalost pocházi. Díky této data bázi a technologii, která propojuje aplikace s chytrými hodinkami a analizuje data ospánku, pohybu a deních aktivitách může aplikace přesně vychodnotit, jak životní styl oblivnou je ryzyko poškození Mosku. Každý člověk vlastně má browské ryzyko demence, havný ryzyko demence je ve starnotí. Všichto to boho, že ho za normální když lidě vlastně vevyším, věku měli probáme s fungováně Mosku, teď už víme, že to je patologická, že se tom dá předcháze. Takže tady je vlastně šance, vilůžíc, znalostí, medicíny, na to, aby se vlastně zabraněvalo zhorošování kognitivních schopností pomocí změny životního stylů, která může zabraně to vlastně až 50% ryzyka. Neurovědec Martin Tolára zakalatel a ředitel

21:44společnosti Tolion Health vysvětlu je, že naše Mosky tak produkují každý rok a škylo a půl odpadních látyk, které musí spracovat. A pokud se to nedáří, ryzyko poškození a demence stoupá. Problem, lehkávské pěče, v tom, že vlastně lačíme lidi až díš mají probáme. Ten cel, lehkávské pěče, vyměl byť tak, vlastně nikdy lidí neměli probáme. A tohle to je vlastně ta intervence, která zabraní tomu, aby lidí šli kléka, až díš mají poškození Moskou, což je skutečně, díš už mají demence, no a znamnou nemasa tak dále. Takže níkdy není, vlastně do zbrazana, to byl lidí začelebo tu teda tu pěče dělat a věděli, co mají dělat. Aplikace je zdarma, dostupná je zatíměn vespojených státech. Autorí ale slybují, že v českůsi budou moc lidé stáhnout během letošního roku. Karolí naburdova a český rozlas. A českůl americký neurovědé cvízkůmní galek, káš Martin Tolar, kromě aplikace Brain Coach, vyvíji také lek na Alzheimerovu nemoc. Jak se ta to nemoc rozví, kdy a kdyby nová po pilulka mohla pomoci prvním pacientům, i na to se její ptala

22:44vědetská reporterka Karolí naburdova. Biology, a znamnou ve nemoc je takže vlastně vo těch 30-40 paresátila do zážití politiky. Pod 30 let se voškozujem ozek, kdy poškozují se tyspojení v momentu, kdy vlastně není skopný ten moze k kompenzovat, to je to poškozování, tak na tomu klonický příznáky. To, že to močom vo řekám a znamnou ve nemoc je to tárménání faze, kdy vlastně lidi dol v 5 až osmínat zamřau. To, že 30 let před tím leštou příznáky a 5 až osmát s těmá klonickým a příznákama. Jaké v obbyca a ozajmérovaném moce častá? Suč na sné době lidi, který mají typatologické změny v musku, jež 416 mn. na světě. Co znamená káždějš 16 Čověk na světě? To nezikových faktorí určitě věk, je to třeba i taky pohlaví nebo jsou tam i jené faktory? V cel brá táska nejdulitíší ryzykoj faktori a věk. To znamená, dýšte čověk dožel dostatšně vysokých hověkov tak asi, všich tímostami a ozamrobu nemace. Drohé ryzykoj faktorí je pohlaví, vženy mají už 60% vysí ryzyko a 3, tý, kde je vlastně po tom věku teď nejdulitíš je apolippartén E4

23:45a tři máj racentí jednu kopě tak se ryzykozujš je už 400% a tři máj dvě tak bez 12% a teh důvod proč klednickou a znamenou nemoc to znamená tu terminální fázy, 65% lidí mají a spodědnokopují tohod legánu. Existuje na to, ale vůbec nějaká učiná ležbá nebo to jenom dokáříme, treba spomalit. Až do nedávná jedinice existovat byly tak zvané simtomatické lečby, které vlastně zdapšili příznáky jenom na 69.000. A ten hlavní prulom, na kterým práve a zjom tam aj společnost postonu se podíla bylo prozumnění, co je ten toxin, který spůsobo je nemoc. A na záklud je to hlav z někli dvě terapy, který už sudečkom na trhu, jsou to protělátky, a problém těch protělátek je, že jsou nesmírně toxický spůsob byl krvácní do Moskovotok Mosku, musí dávat se jako infuse, takáží 2-4.000. A to je taky důvod proš vlastně z těch milionůlí, který vlastně by mělete ty protělátky byjt s nemaléčený. Tak je vsočasní době jenom 30.000 lidí vlastně bylo lečený těmu protělátkava, tože postatě na exusře, terapy, která by dokázala zabránit nebo spomalit průběch nemoc.

24:50Ale vytetka vyvíte, lejk, který by uční bylo. My byjíme ten lejk už přes 10 let, dodělali jsme teď komud studí 3. pháze, máme přes 3.000 pacientů vlastně kdybyl lečený těm metém lekem, co ty studěnám ukázali, že ten náš lejk funguje u těch nejřizikových pacientů, který máj tady jako pě, který vůbec nemůžo dostáva ty info, protože to je přilištoksický, musí se tehle ten lejk podávat vlastně na začátku. Těch příznaků, to jsem mné začátku tým terminální pháze a zabráně formování totoksinu, který z specifický spůsob, a zamrůle moc. Na rozdílo pod protělátek, který neudralizuje u ten toksím. Jednáme se americkými reguláčními užádě a by ten lejk povolone. Když by došlo k tomu, žeho americká legová agentura nejakým spůsmom schválí, kdyby se mohl dostádo Europy? To je další reguláční orgány a to jsou ty Evropský reguláční orgány. Tože většinou voroch to trváz po něště rok potom. To znamená, že ten lejk by se praktycky mohl dostak pacientům, kdy zůrubá má to nějakou představu. Jako ty všetko pojedobře, tak kdyby se bovým vlastně má americkém,

25:51a ten lejk by mok by potenciálně příští rok. Jako ty všetko vžetko vžetko palou, a přiný menčím naští rok, aby se to stalo na Europy. Dodává neurolog a vědec Martin Tolar, Karolina Burdova, Český Rozlás. A znešního vydání Věde Plus je to vše od mikrofonu Zdraví Lucevo Palenska. Děkujeme, že poslucháte Český Rozlás Plus. Naše pořady nájdete také na wybu Plus Tečka Rozlás Cezet.