Skip to content
TrackPodcasts
scienceJan 28, 202625:34

Přesně před 40 lety havaroval raketoplán Challenger

Věda Plus

About this episode

Jak tragédie proměnila kosmonautiku? - Představíme první rozsáhlou spolupráci globální technologické firmy a klíčové národní kulturní instituce v oblasti AI vzdělávání. - Fakultní nemocnice Motol a Na Homolce začaly v rámci studie podávat nový lék, který dokáže oddálit rozvoj 1. diabetu u dětí. Jak funguje? Moderuje Renata Kropáčková.

Všechny díly podcastu Věda Plus můžete pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.

Get every episode summarized

Each time Věda Plus publishes, we email you a written briefing from the transcript — the topics, who appeared, and any specific claims, with the ad reads skipped.

Email me new episodes

Free for 3 shows. No card needed.

Hosts & guests

Transcript ready

846 searchable segments. Every word is indexed and playable.

Přesně před 40 lety havaroval raketoplán Challenger

Věda Plus

0:00
25:34

Full transcript

Věda PlusPřesně před 40 lety havaroval raketoplán Challenger. Machine-transcribed; use the interactive transcript above to jump the player to any line.

Tohle dne ve středu o smrvacáteho ledná je to tak, je tu věda plus, ve které se nezaměříme na tato temata. Przezně přete 4. letý havarovala Raketoplan Challinger, jak tragedy je proměněle kosmonaltiku. Przedstavíme první rosáhlou z polu práci globalní technologické firmy a kličové národní kulturní instituce v oblasti AI vzdělávání. A fakultní nemocnice motol a nahomolce začeli v rámci studie podávat to nový lek, který dokáže oddály to rozvojí prvníhodi, aby tu udětí, jak funguje. Dobrý poslech přijere na takropáčkova. Przezně přete 4. letý tragický zahinula sedmičlená posátka amerického raketoplánu Challinger. Havarý spůsobela seri je technických ilických pohybení. Aby se tragédy je neopakovala kosmonautika podle odborníku zawedla řadu opatření platních do dnes.

Minutu a 4. postartu raketoplánu rídíci s 3. skonáhle stichlo. Na televizních záběrych bylo vidět něco jako ognostroj. Nikdo ze sedmi rídí na palúbě neprzežil. Przenoste, kdy zřívně sleduvalo věště víc lidí neši hěné kosmecké starty. V posádce to tí šletěla také první učitelka v kosmu. Jistamek olifová. V průběhu 6. deního letu měla uskudeční te dvě 15. minutové přednášký z vesmníru pro škola, ký vespojních stajatech a v Kanadě. Uvědlte, kdy československý rozhlas. Miněla vesmníra kosmonautiku přiblížit nejenom studentu a řákům, ale samodně mě i běžným lidem. Ríká to máš přibil, popularizator kosmonautiky a spolu pretovník bryněnské hvězdárny a planetária. Když Raketoplány se umádili do provozu, tak z ten krát počítalo, že tam budou letap zástupcí různých profesí poštalo se znovi náři. Učiteli svět, cich se studenty, zherci s medialním celberitami a dalšími. Na rok 1986 byl původně planovaných 15 letů Raketoplánu.

To byla doba, kterou bych možná přirvnila k naším dívokím 90. Raketoplány se rozleje talindobelice slušné kadence a zašel tam docházet k velké motlaku na so největší počedmysí kratlaku na přehríženě různých problému. Hvári je čelinžrů spůsobila chyba těsnění v pomocné mraketovému motoru, ukázalo vyšetřováň. Vydlte, kdy je rozhlasový spravodaj. Netěsnosti v raketě je pro nikl horký plín, dostal se až k hlavní nádři a celá se stava se rozpadla na kusy. Na flory je předstartem byli ekstremním razy. Za těchto podmí nekřovatí pomosné motory nebyli testovane. Ten problém, kterých vlastně zničel čelinžr se vyskytl u 14 z předchodzích 24 startů raketoplánu, to znamená na nádk poloviční většině. Ale protože se nikdy zde stalo tak došloch teda zvané normalizaci odchylky, ono to vydržel minule, vydrží to i příště,

že prosty má vlo si rátným rukou. Svátka měla podledně kterých informací zvyšetrování teoretickou šancí přežít. Pěby se ale nepočítalo z tím, že by se nouzově kata pultovali zaletů. Posádka čelinžrů le těla v postatě v teplákových jsou pravál, že le těla v kombinezách měli pouze přilbut, neměli na sobě žádné ochrane prvky žádné ochrane skafandry. Pohaváry je čelinžrů se s kosménautyce začal měnit přístupky bezpečnosti. Ono se říká třeba olateckých předpisech, že jsou psa nekrví a kosménauty kytou plátí podobně. To, že něco vypadá jako rutina, tak to zdaleká, zdaleká rutina není a na opak rutina je nekračí se stá do bekla. To hloby vám podepsal nejenkaždi astronaut. Týká se to i současných příprav letůk měsíci s lidskou posádkov Artemis II. Nása vělo žela karty na stůl a otevřeně diskutuje opohybnostech, řekl administrátor řeret Isaacmen ve florické televizy veš. Pristo se kosmonautyka podle to má, že přibila stále, pohybuje nagraně lidských možností

a starty lidí do vesmní rubychom neměli považovat za samozřejmost. Martin Serpčesky rozvás. O bezpečnosti neborizicích kosmyckých letů budeme mlovity v příštých minutách. Pravě Martin Serpná švědecký reporter, je teď se mnou vestuduju. Dobrý den. Dobrý den. Tragecká havarie, čelénžru, nebyla v historii, raké to plánu, pohslední bohu žel. Jak to tady dopadlo z bezpečnostníme opatřeníme? Tak, druhá havarie, o pravdu odpovětí. 7. let počelénžru, s trozkotále, raké to plán, kolumbia, dalších se dům lidí zahinulo. Teď technické okolnosti byli si ce úplně jiné, ale ta lidská příčí na zůstala stejná. Lidou ve říčeno, tak dlouho se chodí seť bánem prvodu a se ucho útergné. Odbordník nakosmonov týku to máš přibila o kolumby na psalel celou kníhu a před časem v Českém rozlase takto s chrnul, co se stalo. Zahlavní palivové nádarže se ulobil kůz pěnové izolace. Zasahle lede kříblo raké to plánu. Už mnoho kratk podobné událo stí došlo, tak to bude dobre. Poškození vzniklotory už přistarto? Ano, a tak krytická chlíly nastalaš přinávratu z vesmíru.

Točičný, když kosmická loč se stupí do atmosfery, tak se v tuchvíry pohybuje skoro kosmickou rychlostí, brzdi o vzdůch tím se rozžhaví, a právě proto potřebuje tepelný štít tak voužáru vzdornůvrstvu. Tehde eksperci z nasa věděli, že ten štít je poškození v kosmů. To bylo skrátka vidět, ale prakticky neměli jinou možnosti, jak posátku dostat na zem. Leda poslát jiný raké to plán. Ovšem se stejnou konstrukční hrozbou. Jak jsou tady mleti lidí do kosmů ištěná teď? Určitě jsou ištěné, tím, že není tak velký tlak na lety slidmy, jako třeba za dob čelendžrů. Tehde poteh haváry bohužel, až příšli eksperci na to, že do pravů druhý sa obježnou tráhu zvládnou i bezpilotní rakety a to bezpečnějí, ale v něj. A co se týče tev pilutovaných misí? Tady velký rozdíl, mezi dneškem a to udobou, jsou kosmické stanice. Vědšinou časud i dnešní a stránou těst travín a na pobytových misích, kdy nej jsou úplně vázaní na svou materskou loti. Kdy se objí v nějaký problém,

tak dojste měry můžou na té stanice počkat, tolik je netločí čas. Zrovna loní na podzím to zažila posádka činské stanice nebeský palác, když k vůli poškození navratového modulu čekala na náhradní loti. Si co to také bylo dojste měry dobré družné, ale ale spodněli to zázemi. Przedlohní se diskutvalo také opotížích z americkou ľodí, Boeing Starliner umezenární, ve smědné stanice, a také si tam posádka počkala v zázemi stanice byli tam odčite rošády z posádkami, ale měli to zázemi. Mezinárodnost stanice je další výhoda. V tom, že k níleta je různé ty pilodí a neměla by ho rozit taková seriová technická závár a kdy se příšlomlaně co opakované. Ale o strona učinéleta je jenky kosmetským stanicím? To je pravda. Pravěteď v těch to dnech sechista velký navrat lidí k měsíci po vícniš půl století, mi se Artemis dvě odstartuje možná už koncem příští hodíde. Tady bude opět posádka odkáza ná na svou loti Orion. V posledních letech se v posledních dnech se proto není dívů, že pozorat se upíná za sektomu téplné moští tůlodí. Ty vzpomínky na kolumby ožívají.

Pri první bezpilošní skouštce Artemis jedná před několika lety točiš byl tenští ty víc o potřebovaný ponávratu lodí neští eksperty očekávali. Ve florické televizy Ues, o tomomluvil administrator NASA Jared Isaac Men. Ten teplníští tmusí pohoděc spoustu energie a v tom neprípadě neexistuje žádní plan B, vysvětléel Isaac Men. Experty NASA v laboratořích skoušeli materiáloští tu v různých situacích doslovat můříkaj experimenty typu, co když se to hle po růhá. Navíc ještě změnili dar dráhu návratu Artemis dvě abyští tu víc uleveli. I tak ale odborníci na kosmonovu tyk opozoní, že let k měsíci rozhodně není jednoduhá na to špak růtiní věc. To asi všichnihá peme, a vysvětléel nám to znovu Martin Serb z naši výredské redakce. Díky moc náslišenou. Náslišenou hyský dět. Poslucháte v jedu plus. Půl hodinu o výsku mech, vynálezech a objevéch, které mění lidem život. Najdetejí také na vebu plus tečka rozlás cZ v aplikaci můj rozlás

a v dalších podkástových aplikacích. Narodní k nihovná návázala z polupráci z technologickým gigantem Microsoft. Jejím cílem mábyc zlepšení dostopnosti vzdělávání v oblasti uměle inteligence na přít českem a posilení do vedností k nihovníku. Narodní k nihovná v těskovez právě uvádí, že z polupráce otevíráce stůk dluho do bemu partnerství v oblasti kultury vzdělávání a efektivního využívání moderných technologíí. By sme teď vespojení z generálním ředitelem národníkníhovny to mášem foltyném. Vítíte, dobrý den. Teď odpojené vám i posuchačům. Na jakých konkretních projektách teď budete sme je krosovtem spolu pracovat. Teď to pevní hází se bavíme zejmená oprojgámu na zvaném AI Skating Plan. Slučástké tehle teakty vyti je zaměřité návzglávání obojové komunity. Pevní hází samozíměkního vníku ale násodně i dalších a pěcovníků v kultu infam zjávacím ktorou ve vezejnem sektor a jejich přesvímcími ve vezejnostké a těch nových potřebních znalostích

a kompetenciích poblasky umělé interigence. Microsoft označil tu spolu prací za první takhle rosáhlou a dlouhodobou s nějakou národní kulturní instituci jak se se k tomu dostali. Tak se tak to uměla samozímědlou a pretože takovým technologický gigantekom Microsoft má i skez půlstu na býdek odužených pájt nejů, jak svům je spolu pracovat. A bych můžná zekro, že je ta býze toho pájtné stýzníka a byla podpoznáze mělá doce dva kýce 2020 zygvíčeskou je publiku našký věl prezident poječnostky Microsoft Britsmith kývěl aktivitami českýchníhojen a věná jelí české publiky dostala okovzlen a zekro takovu tu krásnom americkou myšlenku lecduit podme spolu pracovat a více menětry o tez autu možnou zřeby nájí kníhovna a globalní lidé Microsoft oblasky technologie vymysali zpoječní program a jak jsme to začali směřila do teoblastkých galávání no ta bennetých digitalních kompetenci taká se ty dveze otěřili dokozán

a ta spolu páce vypadá opěvlu ambiciozně a zároveň bych říde o systémovou spolu pácikám můžeme to opěvlu dluhole ty vání. Jaké hlavní vysladky se o tez spolu právce slebuje tevě coby to mělo přinast národníkního vně? Já to mě to nechledí měl na národníkního vnou a hledí měl na celou spoječnost a samozřejmě na nasi kolegi akoríně, přetní ovná a v další přívůznik obojech. Tady je pocevasi uvěrůmejte, že zůba 85% v půkutu si ucí vroženě báží, potom abys se dozveděl jenové informace o technologích, aby se nauče i dobře užvat měl inteligenci a díky je jich důvěj hodnosti zekyme v terjenu v komunitách a díky pomělně do věrů technologické můvybávení zejměná kního ven. Si místím, že tohle takové příjo zeměj paletné stří. Pokud se pracovníce věřejnem se, kterou zeměná tady v tomhle tom kontekstupní ovníci naučí, dobře užvat té možnostky

uměl inteligence. Tak díky kěm svím schopnostem a důvěj hodnostky bude to hodnost se schopním předatříoké věřejnostké. Pokud se bavíme o tom, že žijeme v době, kdy uměl inteligence bude definovat naši budoucnost. Tak pokud kníhovné a kníhovníci budou tím kličem, který jání budoucnosti také to opelu skrý a smělí páhan. Co vlastně považuje tefotařce o světi věřejnosti v oblasti umělé inteligence za takový nejpoľčivější problém. Tikoutářek, které podcalerší samozřejmě dost. Mimo těch v samozřejmě za akadních praktických soprostí využívání umělé inteligence psaní pýmtu a celé za dětěch opelu ránych skršenovský. Jednoznáčně potřeba se bavit i o těch řetké metrozovických možnostech a zároveň nebyt tak umělé inteligence. Je třeba si definovat mě a ká za akadní etická a vidlá. Je potřeba se naučit vůživat ty bohate datové zduje, ktej mě kního měl displnují, na jednost tenu takové smé mohytu uměl

inteligenci opelu dôpze použít. Ale na dělost ten tam pěry opaténí ským jaká datate umělé inteligenci poskytujeme a jaké vysetky od ní očekáváme. A bne poslení za děv samozině se můžeme bavit o tom, že tam je potřeba se o tvíat debatám o legislativních limitách a možnostech umělé inteligence. O AI-polytyka a tak dále to ze mná to spektum a těch potencelnáných oblastký opelu skršenov bez před. To znamená jak praktický to budé funkovat, těch leten kulturně s dělávací projekt jeho šcílemě pro školit stovky tisíc lidí a vlastně posilit tu digitalní grámotnost na příč společnosti. Jak se to mám představit? Vy bude tepořádat nějaká školení pro kníhovníky a tě pak za se dál pro veřejnost? Já byk je možná začátek pododknou děje ten letem program není jako izovun a který to už je témá digitalních kompetenci bylo pro kníhovní témá ten té můste bude můste

bude můste bude můste u zadůled a když se to jedná a když se jedná o nějaké komunikáční témá které šlo o těch centiální kníhovenkém ménčím regionáním a píšlo další projekty které se mě a když se uzdíme na lečímy fondy nebo i se státnímy u zadějakobrco v zadbláde i nebo u zadpáce tak opěvdu digitalních kompeten na celou něco pro kníhovní opěvdu jako žavé té má užníkolik let. Pokud se se tedy a dokonce měsíce bude hodnoc sojeme do tazníkou akci do tazníkou ještření. Pesme puskyley prostémci můznik komunikáční kanálu kětníhovnám a dalším kultujím a zgalacím instituciím. V tělvych pododmůže mám opěvdu mnohostové káspětních vazepterám říkají, jaké nástoje tyto pracovníci používají děvní mají sloje i limity i technické dmytikěch řešení a dalé, což nám pomůže opěvdu s systematický a systemu je zamězi to vzglává. Další akciké a je nápánová násto procentně

vlastně řekěm, jak je kdyko vkůrský v měl pribejnout 20. Četího řezná a tůčástky toho kůrzu opěvlu bude nějaký technologický vstup jakým spůsem ty kělníky dalé školit a tohle to bude vycházat iz dobych kompetenci z polečnostký majikosov kterým kterým ty využívali psi školitní napsikat učitelu a na školitky kacolinku mělowsky. A jakým ty vycholem, a který ve toštým bude společná akce na největších kníomitké konferenci kníomny součatnostký bychom opěvlu to mu školitky lidá to také cídení jáme. No jak dlůho to plánujete než by stepovažoval nějaký stěch cílu za vzplnění nebo pokud máme říc nějak spokojený stěmy vyslatky. Spokojeno ste do cár je byli tako sužítá o táska protože vždycky je pocá si vydomit že ty možnostky uměl inteligencie se kolem nás neustále vyví a to se nezkabavíme u našich znalostach

a kompetenci vydá tomu jaké po vydomit o tých aktuálních nás to jech máme. To znamená a já jsem já, že dní máme spoječným Microsoftem tu to a který to opěv jako dluho dobou až se k seme to je to zvět kontinuální. My samozině budeme vyhodnodcova vydnotryvých kolech a spokojenoských náštěvinkůk těch zvělávacích akci je její dopady a po letoho to budeme budísiková. Nic mě je pokud mě jedná dříce, to všim bylo spokojený a tak bylo spokojený ozodněským pokud by se k iníchovné stali mezi vezejnoský ještě více důvějí hodnými za děská svých digitalní kompetenci a stali se opev takovým tím centiální podkávací místem kama si vezejnosm může poskěpří te nechat pojadit v tom co je opohadit každvenim životě. Tohle generální radiatel národníkníhovné Tomáš Faulty, děkuju moze rozhovor na slišenou. Děkuju zapozvájí na slišenou. Ve vědě plus pokračujeme dalším tematem vytpořit spravný dojem že máme za bezpečení. To je kličová součast obrane

proti kibernetyckým utokům upozorňují některí odborníci. Může to být mnohem jednoduší a dostupnější než skutečné důmyslné za bezpečení. Americký odborník na kibervoje spečnost abyvali agent FBI tým papá v rozhovoru se reporterem Martinem Serbem zdůraz něle že je důležité znát psychologii pachatelu. Sampí bohé background zansekal některý se ekspertu mají psychologické zdělání jale, mým oborem byla komunikace. Ale to nehraje roli protože jsme prošli v cvíkem aplikované psychologii. On applying Sekalogen behavior. A ta podlivá začíká že stačí kiber útočníky vyvest zmíry zneistit je dokojemcejím prozeradit, že možná blavujete týky touch the wrong thing. Může se stán že se strafído falašné nástrahy. Po tomě systém vykopné zesítě do které se snažili vlomit nebo se jiným spůsovém chytit do pasti. Ač už se snažili získat sokoliv tě stím konec. Jak mily je někdo odgalí jako útočníky, nebo zablokuje nebo jinak zneškodní, mají utrom. Tohle rozbuberu vážně protože ty útoky podnikají převážně k vuli penězům.

Nechcij si nechat u itšanci na výdělek. Stačí udělat. Sokoliv, abyste je zabraz děli. Nebo, abyste je přeměli udělat špatní krok. A také tím na sebe útočníci něco prozredí. Nekzejpovaný, ale... Dobrým příkladem je tak zvaný Hanipot, čili hrnac smedem. Verějně to vystawíte jako když nalíčíte na vnávná důna medvěda. Utočník se domní vá, že to je nechráně nemísto v sítě, které může proskoumak. Třeba tam něco je. Třeba se to dá speněžet. A to nám řekné hodně o tom, jak útočníci uvažují. Můžeme přitom pozorovat jako dětě je napízkoveští. Co si neně vybírají, něké náční seberou do ruky. Jak s ním zacházejí? S čím sejím dobře pracuje. Dozlíme se hodně o jech s chopnostech a přitom a ně nemusíme vidět, kdyto je. Jsí je ladeba taký pěbil, i v nefuji stele na hudě já. Rozumímte, myšlence, že faléšním zabezpečením přiděláváte u točníkům práce, a že půjdou radějí ponětším jednoduším, jenže co se stane, až bude můžeme všichni mít faléšně zabezpečení. Můžeme, že už teď si,

lidé více dávají pozor na to, že sokoliv online světě může být zavádíci. Rozhodně to teď používá víc lidí než předpětělati přispůsobují se tomu. Můvíme o tom, okolik rychlé díky větsem, jako umělá inteligence můžou hekři udeřit. I když si čím dál víc uvidomují, že můžou nalatět, takym umělá inteligence rychlé pomůže zasahnout stejné mnoští obětí jako drí. Sůkto tery závody, kde jsou dám u točníci pořád v patách? Ano, samozřejmě. Víte už nestačí míd se kněme jen antivirový program, protože hekři si najdouce stojého obět. Figal, si to ještě. Pí fališné kiberná v nadími připadají jako dobré řešení pro firmy, které mají uložených spokstu dat. Po můžou i mě jako obyčejné můživateli. Ja, které může může používat dokoli. I malé organizace, které mají malo lidí, na to, aby chraněle své sítě můžou. Stejným způsovém stížit práci hekrum, které si se dostanou do jejich sítí. Pro užěvat ale, co si chcí zabezpečit svůj domáci system,

to je také způsob. Ale možná to meňe potřebují, protože po nich asi kiberzločin se nepujdou. Můžete si dokoupit, samé se to nastavět to opravdu pro každého. Když chcete osvé sítě, tvrdit něco, co nemusí být pravda. Vždycky to může za učikovat. Doporučuje tým papa odborník na kiberbezpečnost, drý ve agent amerického federálního úředu vyšetřování FBI. Martin Serpčesky rozalas. A na závě reno výlek, dokáže oddály trozvojí dea bytuprvního typu a ležbů inzudí nemudětí. Žeče o novéme pereventivní mlaěku, který podali lehkaří svakotní nemocně ce motol a homolka vůbec první pacient ce v česku. Víte si řeknemes přednostou tamní pediatrické kleniky s dankém šumníkem. Vítajte dobrý den. Dobrý den. Deo první lehk určený na prvnice dětského dejabetu jak velký je to přeloma v ležbě. Dětského dejabetu. Já bych se nebál to užít klovo rebouce, protože skutečně první použitky, to je to lehku a tento lehku jako takový takový,

takový d já, a cestok prvnivní dejabetvalový, což v připadě, dejabetu prvního typu, dejabete prvního typu, jenom, že tady možná polsukačům, je autulý monetní o nemocnění, že jimu nikdy z temci splefe, vlastně a chtějí je zaštémní čice, vlastní továru na Inzuín, se lečí pou za Inzuínem, a dosůte nebylo možné žádnou prelenci, žádnou ochranu, tězby to vynět po skytnou, takže jako tento lehk, který v současné růbě můžeme, tady podále v našim pacientu takové specifitkému, bude těstně před začátkem klenětí přiznaku, takh důrů obrátí, který v současné růbě podgalit ten nástup ležbý inzuínem, voly několik lehk, překneme pro měrů od při, ale u některých pacientů skvěšná šeho 10 let, takže to je skutešně velká vět. Ten lehky je skvalený Evropskolekovou a genturou proděti od osmilet, komu přesně je tehle ten typ ležby určiny jak vlastně vychledáváte ty pacienty vhodné protuhla ležbů.

Máte trabu, že současné růbě ten limit osmilet, který už od jednou roku a je učen, je tam takhle specievitském, období je specievitském hokně, kdy už nemají normální glitémě, normální hradnénou krebnice uprů, a ještě nemají klentkě přijudnáky a pěkřtémní glitémě vysoké, které doprován ten záčánat, který já bytů prvního typu, takže, když se nám pojrší to v kritické obrubí je spesit, tak v tom připadě můžeme ten leh podat a víme, že přesně v tomto obrubí správně učínku je tu samorině, sobě implikujou tásku, jak ty je tě najdeme, a je těná můžnost, jak se dostáhná úplastně tohoto tříle, kdy bude mít pacienty, přesně v tomto obrubí, tak je vysětřit hlasně ideálně celou poploci, sukčastné robě máme pilotní projekt bety skrimingowi na diabetes prbnínotyku, když spoupracujeme z praktivkimi, některým praktivkím,

nekáčitko je tě a dorostmáme už těch spoupracujit, těchle, kářů 70-50, a tím to spůchsobem jsme schopní věsalek tovat tětí, které jsou ryzyku rozvoje, kdy já by to první otypl a všempadí je si dostanou do toho kritické okna. Tak můžeme do sahnou, bez toho by to praktické, je bylo možné, protože ty tětí, vlastně žádné, přednáky, v této fázi, nemom si ještě nemají. Fyste ten leh, které u nás, jak ho snášala, má nějaké vedlejší učinky? Snášala výborně. To jsme môtrádi, protože ty tky ten vedlejší učinky neastali, jsme se podíroly na testování doholeku, si třet několika lety vedám cykleněské studě a tam skutečně určástití, kdyžetněme učetiny jsou nějaké nežádu učinky, které jsou lepřechhodné a které jsou dobře zvládnoutelné, takže skutečně stejná nejnál nějaký vryjak, je to vatří to mezi biologický tchoulež, která se požu,

obecně bylo nebevtečnou zleděská bezpečnosti. Zatím se ten leh podává zdarmadíky z polupráci svý rokce mejak dluho, to bude možné a dá se předpokládat, že jednou bude hrazený zvěříného zravodního pojštění. Zaborně je dobrá otázka tože bylo ten leh sválen evropskou lekou agenturou také stráva dobrá, v tomu jsme zlužěsku tešně můžeme jako ten toh, ten toh, ten toh segment diabetolově rozvěd. Na druhou stranu se tak troškuch můžeme na dít toho, že dám firma, se které tak jako konšeme a v vyřekte si uvredu zpojště mnou. Tak doufujeme, že to bude ještě tatlouho, doufujeme, že třeba vznově, ale to se byste mohlo podáře tohosně ty, které máme už jako vyřelektovane některé dalším. Jíme ten leh podat, protože to vždyt vždyt vždyt svalujeme, ten leh na konkrétní opatrénta. Ale jako zajeklouho se rám pleritře, bude měme velmi smažitavy, ta urzada tady byla, ale samozřebně to nějakou důbude má. Vyste zmíněli,

že to vlastně pod letěch klinických studí oddádi zahajení lečby inzulínem podání tehle, tehle tehlátky, až třeba od tříroky nebo té měř od tříroky, ale u někoho třeba i odeset let, jak se to poznáne, bo podle, čeho se to stané, že je to tak le rozdílné. A to úplně vřesě nevíme, protože samozřebně těch studí je dalmi malo, najít tětí v tomto kritickém odbujne mě do ruché, ten refrutment pro tu takový netkou studuje teď velmi růmlet, což znamená, že jako to skutečně bylo byly tam tětí, které byly to bylo to poměré heterogéní, skupy na řetněme siho. Ale jako za tím úplně nevíme, jako kteří, na to reagují, jako tak svěle, že výtříce ve 10 let, tak než na to reagují, tak špatně, že výtříce ve inom rok, to v živu, páží další studě a další klinitkám pozorování, na druhou stranu, ale výměřečím, drždý doblosně se ten let podá tak tím jsou těleti, tětětí, tětí, tětí,

říká přednosta, pediatřické kliniki, fakultní námocně ce motol a na homolce zde někšumník, který byl hostem nešní vědy plós, ja vám odkrád, děkojou nás lišenou. A já sišlím, děkují do podvání. To bylo vše, zescena, že pro dnešní vědycký pořád věda plós zdatem osmravacá tého ledmá, od mikrofonu se loučí a z opozornost, děkují hrena takropáčkova.

More episodes

More from Věda Plus

View all episodes →