Jak se peče výživný chléb budoucnosti?

0:0013 minut na Českem rozlase půso začíná věda plus, a jakým tematům se budeme v násalujcích minutá chvinovat. Jak se peče vyživnej chlábo budoucnosti, nevpekárně ale v laboratori, vědc cehadají cestůke zdravější mu a vyživnější mu pečivu, a víc usyšíte už zachvíli. Je to 40 let, co se poprvé obevel počíta čový verus. Menoval se brain, pocházal spaki stanu, a jako první dokázal napadat osobní počíta če platformy IBM aší řece prostření svím dyské. Od té dobe vznikle tisíce dalších verů a škodlivých programů, dá se proti ním učním branit. A město, kde hodí tady kamenem, tam nejspíš trafíte elektronový mikroskop, nebo jeden budé ale spoň pobliž místa dopadu, co dělá bernosvětovou špickou mikroskopie i o tom budé věda plus, a dnes se štipánko Martin Vou. Věci z berněnského vysokého učiní technického skoumají, jak dostat dopečivá víc bilkovin,

1:04bez stráty hutí a bez zbytečného zdražení, cílem je chleb, který zasití víc nešten běžný, a přitom vě už já lokalní suroviny, které dnes často končí jako odpad. Rýskům se týka jak klasického přeníčného pečivá, tak hledáně receptu na hutnou variantu pro lidi z allergi nálepek. Vypadli na těsto, no je grava robotná mychání děsta. Mincejlem je vytvůžit takové pečivo, aby bylo nutričně boháčí než chlebi z klasické bile mouky, které se běžně dostávají konsumentum do sortimentu, iný mislowy obohacují je odbilkovinny. Olgas to klaskova z chemické fakulty vysokého učení technického chystá, těsto na další za svých experimentální chlebů, hledá idealní poměr suroviny, aby pečivo bylo výživnější a hudnější. Pečeme vlastně pečivo ve zdravějším kabátku, které nutričně boháčí a cenzorický sténí dobre. Vypadujete pečici papíry a dávat aeropormy. Měříme i kěsto, že které se větě i tady stěhled vouzorku, které máme přicebou,

2:06má každý troškujnou konsistenci. Takže to je další možnost, jak můžeme přít naklou, jakým spusovat takové zvěstom. Takže vlastně, co te aby to pečivo jednak bylo výživnější, hudnější a zároveň, abyho mohli i stíli, který má nějaků lepku intoleranci. Z měho vyskumu vzejde vysokoprtejnové bezlepkové pečivo, protože bezlepkové pečivo, které běžně dostupré na trhuje, vyčinou založenaj pouzenáš krobech a aditywech. Gdyž se tam ale přídají na bilkoviná, třeba hrahova, nebo slunečnicova, ten konsument dostane chle, který je nutričně obdubný, nebo ještě lepší neštěn klasický a přítom to, kde tolerovat to jeho alargí. Gdyž se chleba uvečený přichází na řadu měření, speciální přístroj hodnotí hudť, strukturu i to, co v něm skutečně je. Na příklat ten to přístroj se menujon to výchromatograf. Gdyž se vyzmů vzorek, jak těsta, tak gotového chleba, rozpustímho a dámho dvevhodném rozpoštěle do toho lepší stroje, tak my ukáže krásní gra v toho, které a minoky seliny,

3:09a v jakémnoštví se my v tom chlegu na hází. Větci z ustavu chemé, aby o technologích ký vylepšit i klasické přeníčné pečivo. Na příklat přidáním bilkovin z přeníčných otrub. říká poveldívyš s chemické fakulty ve UD. Ten proteín je zdrujem viznamných a minoky selín, které třeba tělo si nedukáže samo osoběl osně vyrobit, nové je pravě, že v těch otrubách jsou poměrně zajímavé a minoky seliny. Otruby jsou část přiníčného zerná, které zustane potet, co se pro se je můka a často seberu jako odpadový produkt. To ale chemici zve u tehty je změnit, jelikoš obsahuý proteín a vlákněno. My zlepšíme pravět nutriční vlastnost, tte potraviny, čery přispíváme v podstatě ke zdraví toho člověka a zároveň, že minimalizujeme znik odpadů a tím kráníme životní prostředí, protože úplně nejhorší také jakoj material, da at na sklátku, je to vlastně zdroj protejnu, který máme fůzovkách tady zakomínem. Můžeme ho vyrobit tady u nás české republice. Cílem je z přístupním bilkoviny i lidem, který mají nísky přijem, na příklad masa si rů nebovajec

4:12a tu škulich hutěvým preferenciím nebo ceně. Na příklad úseniorů je v Evropě reportová, a nože jedi poměrně malo těch bilkovým. A mi, když budeme schopní, levně a hutně dostat stady ty rostliné protejny dopečíva. Tak, můžeme zlepšit zravotní situacitěch, kteří vlivem ne dostatku protejnu, můžel mít zhoršená rizika, některých například civilizatšních chorobů. Výsku mě zatím ve pházi experimentů podle olgystokláskové je ale zásadní, aby nezustal zavřený v laboratorři a aby se jednou dostal inapulti pekáren, jako cenové dostupné pečivo, které skutečně zlepší výživulidí. Margensel český rozlas. Jako smete rysly šele věci zbrněnského vysokého učinitechnického hledaíceste jak zběžných potravin udělat výživnější součástkách důreněho idančku. A nejdejen ochlepále i o využitijí nových zdrujů bilkovén a surovén k rečastom ho konšit, jako nevyužitý odpad. Jaký tomás mysl, a jak zvíšit nutreční hodnoty různých typů potravin o tom si není pofíme s jáomírem

5:14pořískou z ustavu chemé potravin a biotechnologí chemické fakute kromě pečivat, u jakých dauších potravin nesvědíte nejvěčí prostor pro zlepšení jejich nutreční hodnoty. No začátek jsem si mě důležit po říci otázku pročivostně hodné vylepšivat běžné potraveny bilkovénami protože samodřině ta běžná vyvářená strava by běžné nutravenu člověků měla plní dostatřivat dladehá o platí, že doporučený dým přijem bilkovény je zrubanulac a osum grámu bilkové na jeden kilogram tohle s neváhy, ale boužel při souk jasné mychlem životním stilu častoliní toto kovoto na planě nádí, kdy tomu, že se lukznorodá stráva po tom často nárazově tedy strávou se vysoký obsadé obsáden sachary dům. Pro to je tedy hodné zařední do ideolníčku ty hyprotejní potravinny jako je právě pečivou od těstoviným lečná fermentované výrobky a zajímena o tým lečná fermentované výrobky o ten její voj jsme se snážili v našie vlísku a řekoby, že se nám

6:14tý rává ty vně podářevo. Věstě změněval te sacharyde, ale když vydeme míství se sachary dům, a se k tomu měli přisposobet i naš životní stil a možná by to škou aktivnější. Učitě samozřejmě, to všestním jsou vysí každý člověk je individuální si samozřejmě sledová to tým svůj zrautní stav a v ložní reakci organizmu na to, jaké potraviný přidním ale obecně se dál říc, že takovou tak, která je vlastně daná vzéha, aby něla univerzálně vlastně platit pro většinu lidi. Já jsem je jsem si skoušel dopelní vlastně stavbílkovýn podle tohle kryteria a musím díče vlastně čitom běžný, to nebylo pobec jednou ché to znamená, že ten prostor proti hyprotej in potravinny tady určitě je. A jsou rostelné protény se, kterými pracuje tez gaděská výřevé tohlo hodnotnou náhalou tě živocišných. Na to se tás, a nůženě spomstá lidi jsou stulití to zaní na sočasné době rozsté popularitá rostelníčio, biokovén. Když se vznamy živocišně

7:15a biokové nejity jsou obecně považovaný, zanutričně tohlo hodnotné. To znamená, že obsoují, všechny ezenciání, a měnoky sileně v optymání poměrů mají vysokoustravy tohlo. A v tej cysou, že můžem polví do tásku, prožbí jsme se vlastně něli zabívat rozstelními zdrují. Probojem tkví v tom, že s narustejcí popularití vystává problém nějakých environmentální dopadů připrodukci živocišných protejnů a také je popularití stále více irgytary a nůaveganů. Pro tomás miso hledat nové vhodné rozplíné náhrady. A ono kvalitní dobře výzolovaný protej zdobrého zdruje. Můžem dvolice podobní a měnoky silenový prosel jako práve tý živocišné jako tý živocišné zdruje. Stí rozdílem, že často rozplíné býlkovenýs o býlní zdrujů mají malo lizinů jedného vlastně secovní s sociální kámenoky silen a zluštímní zase mají malo sírní kámenoky silen. Pro to přispravní kombinaci surovín a dostatečném dávkování můžu obít tý rozplíné býlkovený na prostopovodnotné

8:15podobně jako býlkovený živocišného půvoru. Takže opet v ta vyvažená starva o které se neustále mluví. Každopáně, jakýs myslomávy užívání otrub a dávších vrleších surovín, které jsou dnes často povožované za malohodnotné. A no, nejakou potravinásti chci se snažíme, hleda právě tý nové zdruje býlkové in iždouši dobů právceme právě z otrubami, které ostě je subvrleším produktem matímouky a dost často se pouze skrmují nebo môho skončině dne na skláce, my jsme přešek zejstili, že obselví celou žádou výživní kváte, které můžeme extrahovat a právě i nínostně s těch se jenosti zajímový kvátek jsou právě býlkoviny a proto vlastně tyto levné otruby, které můžeme třeba komerční jednoduklom dvou korun za kilogram. Sme potom skopný proces kterému se říká a přikláce je to vlastně trošičku nicoporbné ako recikláce, ale povyšujeme na jeho vlastně tu holevnou sorovinu na něco lepšího právě třeba na tu dietární bilkovinou. Takže tyto levné zdroje

9:15se můžeme i velkou budoučnost. Ne, co jsem se právěš těch těla zeptat, co nejvíc nezbrazdí rozšíření těch to podobních výrobku je se to právě cina, nebo na opak technologie přípalníchování z potřebytalu. Já bych řekože z technologického lediska je užné z věřešená, můžeme ty bilkovinou izolovat, mimo opravity i sůmčín vlastnosti, zaprasovat je do potraven tak, aby byli stabilně jsem zorycky přijatelné. Ale po tom samozřejmě tady utánské trecveny, protože samozřejmě cina je družitým faktorem a dá se očekávat, že v rane fázy používánkých tov technogi, a těch to nových surovým se dá očekávat třeba drovní národ se v ceně těch to očekto potraven. A třech je kolikrát dostřitlivý na malá cenové rozdílej. Takže tam bych rakože jeden ze základních problému a po tom dálší významnou roli hra je také dleměl názoruchování z potřebytou, lidé jsou obecně dost konvervatní v tom, co je dí očekávají nějakou znamou hud, třejmě na uměakých základních potraven. A po tom si když ko zvykají na něco nového,

10:16takže samozřejmě a se bych doporučovat v tom, na tom, vždyk mi na takovu otevřenou hlavu a s nahu vyskoušit tak je skoušit něco nového. Říká na úna na závěad, děkuji pekně jen měr poříská z ustavu cheme potravin a biotechnologí chemicke fakutehe ve UTA já vomodská děkuji za rozovr a hezkiden. Já taky děkuji, na skle. Posluháte Vědo plus Půl hodinu o výsku mech vynálezech a objevech které mění lidem život. Najdetejí také na vebu plus tečka rozlastce zet v aplikaci můj rozlast a v dalších podkástových aplikacích. Třiná hodinu 4,4 minut posluháte Český rozlast plus a vědo plus. Przez 4,4 se poprvé obevel počíta čový verus. Menová se brain. Pocházal spáky stánu a jako první dokázal napadat osobní počíta čeplatformy IBM a šířice prostřenistým disket. Od té dobev znikle těsíce dalších vyrů a škodlivých programů. Tematetjí proberem podrobní s výskumnikem národního super počítačového centra by sokej školibáňské technické

11:16univercete ostrava panem evanem salingo. Dobrý den. Dobrý den. Co ten první počíta čový verus uživatolům přesně spusobval? Rád bychště poopravl tošku istovická fakta ono se takhle třeba třeba, že to byl první verus ale v postatě první verusu obeveli už se 90-tych letech na salových počítačích. První z nich se menoval rebit jako králik a ten druhý se menoval kripre. A ten vlastně vytvářal svěko pěsk a kál po těch strojích a vytvářal z pravů AMD kripre kečmy i Fusion. A na to konto byl vytvoren pravě program, ktej se menoval rejpre a to byl první antivirus na světě, který složilk odhytávání tady toho to vyrů. Ten vírus tě se zmínila takový nejviznotorický z nami. Vytvřiliho týdva pak je stánští ve beratří v lahorej a postatě jejich cylem nebylo škodit dělat nějakou nakazů a na pratpočída či což tedy što by bylo i vermi o týžné potřed počite čublo malo a internet postatě neexistval všichno se šířilo pomocili sket ale bylo spích poukázat na

12:16řekně mene legální kopirování sof tverovní dokonce nechali swój kontakt v tom buce, kdy se ten vírus zapisovat takže dobrovolně nechlíno sebe informací. Takže žádné velké škody do palitotry nezpůsobl. Platíši prevní počitáčové very byli spíše ukázku programátovských dovedností nebo experimentem za tím co dnes deo sofystikovane a silné kiberkrymenální utoki. Tak ty prevní very byli spíš řekněme skouškou programátorů jesli takový řekněme program deskonstruvat bychom se ponožili ještě hloubě takže stíme, že prevní kde přišlo změšleně seberéplikačních automatu či můžete skřiká vírus tak byl vlastně Alan Turing, který vymyslal Turingu stroj a vymyslal jak byt ten stroj můl skopirovat sam sebe na to kontovonnojman na tneněho na vázála a vymyslal teorie seberéplikačních automatu a to pak vedlo k tomu živzněkli to vedické studi opuděčových výrek, které se potom začili konstruvat takže ti prevní kovských které byli vytorřený byli spíš produkdické z výdavosti a řekneme akademického eksperimentování

13:16než snáha o nějakou škodu a pachání nějaké testné činosti. Jako není čivější a medializované druhé vyru byly často oznočovány na příklad vírus z poetickým nazvem a ilavíům a nebo vo nekřej v čem spočíva a jejich destruktyvěta. Spočívala v tom, že využívala výborni socialní inženství na příklad a ilavíů to byl v postetě výžovala bejzich script, který se tváří jleku dokument byl připojen e-mailu a příšovám e-mail, kdymi stříponě přijloze dokumenty smenoval milují tě, no samozřejměk kdyby nechtěl vědět kdovo miluje, že o tak to každý od tévřil potřed taková správa za hry u serce tým otěřením ten vírus zhávněl s e-mailového boxu uživatele další adesí a posilal svěko pije dal takže vlastně zalce velkou mnikační provost na sítí a začeževal počíteče i servery. A za těch 40 lety jak se tady tě počíte čvé very v e-mailověste říka, že ty začátky byli spíš takové jako skomání testování zvěda vozd a nesož to vypadá,

14:16že bym jeli spíšinom čestě škodit. V podstatě to tak je ty začátky byli pionilské a byli o to měslí to je můžné uskuteční no zříde včetně mě to vyskoušili ještí na to mám a dokážuto ale pak se stala v podstatě stasistou nástu pro cybercrimele tu odneska užtunení ani o nějaké pionilském hekova, ani nebo nějaké partizanske válce ale to vyrožně organizovaný zdočím, by se točí milia dí dolaru. A dokázal stetu? Ano. Ale níkde se mohle postílo, zostal v mezologické zahradě já jsem los pokojen, že jsem to dokázal pro princípě, tím to pravně haslo. A cednes obecně hlavním círlem twórcu těch půčit a čových hrytelů a jejich šritelů co vlastně jako byný častí na parej o co im de. Tý motivace mohlo by druzné ale ve skředřerají zhernou do dvou cí kategorii prechní je osobní pomstá druhý, jen nějaký zharzení zaměst na anskdejste v podřebe pomstit podníku ale pak je to hlavně tedy z drojí peně sprotože

15:16kdy se to šikovně použije, tak pak můžit příli velkým penězům na příklad pomoci rancům velu tím, než je bych proboháchtil někoho návádi z teto činosti, ale jen by se tlujú, že tam reční stránka používání tady tohoto korudneska je věloženě organizovaný zločín. Jak schopné a učené jsou dnes ty antiverové systém je dokážout dočet krok svý vémšku levého sovtveru. Tím se ostávám, je to nekonečná bytva doberze zlem, kde chvilku, každý chvilku táhapilku, de otože mine můžeme predikovat jaké další nové typi maloveru zniknou i dáse to vodhádnout, oto se snažíme i vnoši laborat, tože na to, kontyto máme i nějaké publikace. V postetě, de otože jsou časné antiverové prostředky být jsou velmi sofistikované, tak se zaměříví na několik v řekněme uglupohledů pří anglizem malvorů za prvé ten antiverové prostředek se může podívat na tak zvanou signaturu, to znamená jednice akodén a toho viru jeho ko odkuskou ruku z binářní struktury. Pokoť se tam tábyná ni struktura vyskytuje, tak můžeme říct a tady je ten virus, a může se to podrobit

16:16lubší analize. Jenom, že tohle už nezkane stáčí, protože tí, co tvorili viritak, přišli na to, že virus může sam utovat, může se samšifrovat, to je ráši kategorię viru, kte je vám můžu povýklárat, zniklí tak zvané polimorfní viri, které mědží mní své kopie, takže tí, na tůrní ochrany už sa hávají a so inom, jako by do plníkovým prostředkem, takže s účasné době se moderni antiverové prostředky zaměří iná behevirální analizu, to znamená odchytnou ten malver, v hráně nem prostředě o spustí a strují, co vlastně děla, které systémoje prostředky volá, a na záklá je toho analizují, jesně to malver, nebo ne, do jaké cidi malveru patří, jaká je hočinost, a podobně, ale tady je kámenu, v tom, že tohle v rálem, čo se nestějnete. V rálem, čo se nestějnete, jenom týsignaturý a další příznakové řekněme událozci. Teže tady by vyjáře jsou trošku o parkluku do předůpřed. Těme, co se s našich rání, tohá pus pravně. V postatě, a no, protože, když máte jako byte třeknu, veľmi obecně, by to chopla obyčený člově, když máte válku nějaký konflikt, tak vy někdy nevíte, jaké brále prostředky máte udělat

17:17proti bude u cím zmráním. To v řekně ze stít, a štubulou cím zbrají na vás proti vník vytáhné. A možná oponě poslední otázka, jaké základní doporučení, byste dal posluchačům, aby se vyhnole útokům počitečových vedů. Tady existoje žádnestoprocentní doporučení. Za pohle si musíme uvidomí, to je útok a co je nehodá, protože útok, když šní to cili na nás, jako na nás počitečcílem, tam něco ukrást, tam něco poškodit, to co bych... Plneka si fiková leku útokě je spíšto, že, když se špatná staráme, opučitež mámo, špatně zovezpeční, jeho hovám se hlupy na internetu, tak pak se dřiný opozdyz malovém podkáme, a to je stejně, když přírodě na razy, ten nablokavl se a děváte, tam nambajstak si vás všim nežil. To je to velmi hrůbe přírovnání, co bych to počí uživat, to lům je askretické chování. To znamená, ne musím otvírat všichni přílohy na které na razy. Ne musím se pohybovat po internetu všude kamně obrazně řečeno no a zavede. Jo. Spostali díbrz dát po internetu, otvíralu dne stránky, cháva se volně přesmilová a družnými odkazí a to je pravěkáme u razu. Tak děkujeme záradů na závěr,

18:17dofáme, že si ih naši posuchačí budou žijit, ja učitě, dodává výzkomník z národního superpočitá čového centrá vysoké školibáňské technické u nevercete ostrva Pan Iván Celinka. Pozděkuji za rozovor. Neň zač rádo se stalo. Trná co děn 52 minut vbrně se otevíra okno do neviditelného mikrosvětak který lecské okos, samo nezahytí. Nejmoderně šíčesky elektronový mikroskop pro něká do prostředí nejmenšíš částíc a odhalu je nen povrch materiálu ale je jejich skrytovní třní struktru. Nepostadnatelný vědecký nastroj přispívák vývojí nových materiálů i leku a ukazuje, jak moderní technologie odhalují temstvých moty v nejmenších něřítkách. Ktej, jak by se naukářali, je třekomorí tak ni musíme na pustit v duchem by jsme mody otevřít. Takže se výtském musíme na pustit v duchem pak se da otevřít, vloží se tam v zorek. Zapřeře se to, opět se to výpusti, vytvoře se tam bákům, a po tome je možná ten zorek pozorovat. Ten mikroskop má tukomorů podvaku můžete elektroný, tbí nák tam nemoholili tádvolně, somno, že by se se rážili se mohli kelo má v duchu.

19:18Pavel stejská zespolečnosti a dvaskov my ukazuje nový český mikroskop iho fungování popisuje ředitel výskumu a vývo je termofišar scientific to máž vystavil. Pincipem toho detektoru je to živt každém, bodě získáváme kompletní informací ostruk, tuže toho dalího místa v tom zorku. Podívat se na v zorek pod mikroskopem jako na sanieci 4 de bril, větcum i konstrukterum to umožný nálednod do vnitř materiálu a pochopit, jak se jeho jednotlivé a to mychováji. My se vrávě snažímy elektronikroskopy posovat dalekým, že im dáváme lepší oči, tím, že můžou vydět výči detaili rychlej a naše detektorin jsou založí na to, že jsme skopní detekvat každé jednotlivé elektronkterí na nidopadné. Takže níní prostřednictvím, pincetit se tam je mě vložil o téno zorek. Nemůžeme na to šeho rukou, protože klasémáme mast na rukou, tak teda by to konta měnovala. Gdyž stavili v práze metro, to co tam vyhloubili, tak tak leď to vypadá tošku v tom mikročskou. To je daleko čískších. Takže vidíte to tam ten zorek,

20:19kličnou na třednou pozíci, si se se na zorek nakvání, to teda prasovní pozíce. Nevidíme poboze povrchtov zorku, ale vlastně tím mikroskopem se můžeme dívedo v nítřní strůk, ktorí tom materialu. Sme skopní vydět jak vypadá kristalografická mříš, je tam je jak deformovaná nebo, je tam nejaké napětívní, čipadně jak ty zernasou velké, jaký maj tvár. Vydíme peš na sami, povrch a tomu, mezyně jak sú tam na sklále. Ne, ne. Ten mikroskop sam osobě v té praksy je učený v kskoumání čeho. Požil je skrátka, lidí pokud potřeba vidět něco z velkým zvětšením a na hlidnou do fundamentalních struktur jakékolivlátky. Se vás jsi každý výbaví obrazy, koronaviru, jak vypadálo, tak ten právě běl, zobrazane je elektroly mikroskopet. Díky to můl, jíme jak vypadají, trzeba výrít. Nepostradatelnost mikroskopě pro vědu doplnuje předsetkyně Československé mikroskopické společnosti kamila hrubanová z ustavu přístrové techniky a kademi je vět. Ten to elektron vy mikroskop patří mezi velmi tvalitní z vysokim rozlišení a učitě bude používani ve vědě

21:20a důž v čím vývoji nových materiálům medicíně, ve výskumu, mikroorganizmů, které můžou osobowatně a ke závožného nemocniení nebo třeba i vývojí leku. A zároveň umožně výskumníkům pracovac ekstremně malými částěcemi, které můbít na inostránu užitečné ale na druhou předstouvat i ryzyko. Tytom materiali jsou v rozměrům třeba jednotky nanometrů a ten to mikroskop už dokáže rozezná přesně jejich strukturu velikost a inapřikat, třeba zhodnotit gavrýv technanocástíc na na život na velitu životního prostředí a podobní. Neustále zdokonalování elektronových mikroskopů tak dava vět sum možnost lepe porozumět světůvěho nejmenších měřících a vyvět technologie bez kterých se moderný spléčnost dnesušné obejde. Zbrna, Marie Gensel, Český rozvás. Brno je město, kde se mikroskopě stala bezidkou vedy. Regióno spouje výskumné instituce i firmy a vytváří komunitu, která podporuje vět chce i žáký strědní škol. Cílem jenom posovat hranice mikroskopě ale zároveň otevřít každému

22:21výskumníkové a studentové. O berněnské mikroskopí se povídal náš redaktor. Marie Gensel, sratku Martinkovou z benněnské mikroskopické platformy. Brno a mikroskopí. Co tady to hlesovní spojní znamená? Brno je historickým a přirozeným centrém a mikroskopě vlastně celo světově. Ty první kroky se tady udály uštěsně podrůhe světové válce a od té dobý se tady postupně vyvěla komunitá, která v dnešní době zahrnuje firmy. Také university akademické instituce, a která je velmi partnerský podporová na regionalním institucemi. Jaká je vlastně budou cnost berněnské mikroskopě kamtov s účasnosti s měřůj, a jaké součeba nějaké novinky vědecké mikroskopické. V berně v Tuhanstu hvěli pracujeme na tom, aby chom byli číslem jedná pro každého studenta, který chce mít zajmavou vědeckou karieru v mikroskopy a nebo v vědách, které jsou k mikroskopy

23:21i přibuzné. Pracujeme na tom, aby zbrná do světa odcházeli ty nejlepší přístruje na světě, aby se neustále zlepšovali. Aby chom všichni dohromady posouvali hranice mikroskopě i vědy jako takové. Kdy jsme u toho posouvali teho hranice mikroskopě i nějakých směrek, kůdy mám bychom chci lidíc a vidět něco, co jsme eště do posud neviděli právě díky mikroskopům. Pro zhodně směr mikroskopy je je obivovat ještě věci, které jsou skryte, to znamená i to hlubokorosup a to márných rozlišení mít čím dal přesnější mikroskopit. Další pro útě něco, čemu by jsme mohli říkat demokratizace mikroskopy. To znamená otvírání mikroskopy, je jakému kolif větci, ale vlastně už nejenom větci i studentovy, a to třeba už na sředních školách. Co třeba využití uměla inteligence? Ei, aj, by nám mohla dobůrůc na umožnýt, spracovávat mohem větší balíky dat. A z těch spoustudat,

24:21které už nezkámáme, zyskávat další informace, které jsme nemohli kuli o mezeným kapacitám lidským do té doby větřízkat. Takže se vlastně snáží to dostat v bryněnském regionu mikroskopy do každélo bratorze. Z ceva rozhodně, já si občas dělám legrací, že brno je na tom tak, že ať se kdykolif v bryně zavřete očí seberete kámen, rostočíte se se zavřeníme očíma a hodíte kámenem. Tak trúfám si tverdit, že na nejvíž do 50 metrů od toho místakám kámen dopadné se naleza elektronový mikroskop, piný mikroskop a nebo nějaké zařízení, které připravoje vzorky. Jak se dnes bryněnská mikroskopy je propojuje se školstvím? Máme mikroskopy už v některých strředních škola, kdy je v rámci krušku a výuky aktyvně využívají a jako komunitak ceme v tom hlanstom směrují to rozhodně dál. Zapojovat čím dál víc už strředoš kola aky umožňovat vysokoškolským studentům aby získávali praktické skušenosti

25:21aby bryno prostudenty bylo značkou toho, že tady nezískávají jenom tytul ale získávají znalost skušenost a vášení provědu a mikroskopy. říká radka martínkova z bernorii džen mikroskopy a to už byla poslední sprava, svědecké polo dynky, pědi plus. Prěmní posledí dálších poředů české hrozlásu plus přeještě Pankamartan.